Je to hrad v Praze od konce 9.
stol. a centrum české státnosti, sídlo českých knížat a
králů, dvakrát sídlo římskoněmeckého císaře, sídlo
prezidentů ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. Byl založen jako
přemyslovské hradiště asi v 80. letech 9. stol. knížetem
Bořivojem, který sem přesídlil z Levého Hradce av roce 885
zde založil druhý křesťanský chrám v Čechách, zasvěcený
Panně Marii. V roce 920 založil kníže Vratislav další
pražský kostel, baziliku sv. Jiří (otonský sloh, přestavěna
a rozšířena v románském slohu, gotické a barokní úpravy),
při níž asi v roce 973 byl založen první klášter v Čechách,
obsazený členkami benediktinského řádu. Před rokem 929 byla
založena knížetem Václavem románská rotunda sv. Víta; sv.
Václav byl v rotundě pohřben a kostel se stal kultovním
centrem celé země. V roce 973 bylo založeno při kostele sv.
Víta biskupství a sv. Vít se stal biskupským chrámem. Po
roce 1041 (za Břetislava I.) byl Pražský hrad obehnán zčásti
již zděnou hradbou. V letech 1070 - 1140 sídlila některá
knížata na Vyšehradě, avšak Pražský hrad nepřestal být
hlavním centrem státu. Po roce 1135 za knížete Soběslava I.
byla zahájena rozsáhlá přestavba, byl vystavěn kamenný
palác.V roce 1085 za krále Vratislava II. Byla dokončena
románská přestavba rotundy sv. Víta na baziliku.
V 2. půl. 13. stol. za
Přemysla II. Otakara byl Pražský hrad rozšířen o západní a
východní předpolí a obehnán novými hradbami, které navázaly
na opevnění právě založené Malé Strany. Rozšířen královský
palác. V letech 1306 - 44 však došlo k úpadku.
V roce 1344, zejména z
iniciativy tehdy ještě kralevic Karla (Karel IV.), Byly
položeny v souvislosti s povýšením pražského biskupství na
arcibiskupství základy gotické katedrály sv. Víta (podíleli
se architekti Matyáš z Arrasu a P. Parléř) av následujících
letech byl Pražský hrad přestavěn v rozsáhlou a honosný
císařskou rezidenci (královský palác s kaplí všech svatých,
opevnění aj.).. Stavební aktivita byla přerušena husitskými
válkami, po nichž panovníci sídlili do roku 1484 na Starém
Městě. Od roku 1484 za Vladislava a Ludvíka Jagellonského
byla pozdně gotická přestavba hradu, vedená B. Riedem
(mohutné pozdně gotické opevnění s dělovými baštami
Daliborka a prašnou věží, nové palácové, tzv.. Ludvíková
křídlo, mohutný trůnní Vladislavský sál, jezdecké schody
aj.).. V roce 1541 byl Pražský hrad poškozen mohutným
požárem, poté za Ferdinanda I.
Habsburského byla renesanční
přestavba obytných prostor, ale i okolí Pražského hradu
(založení renesanční zahrady s Královským letohrádkem). Za
Rudolfa II. Došlo k velkému rozkvětu a Pražský hrad se
podruhé stal centrem císařství.Byla založena obrazárna,
postaven nový palác se Španělským sálem, nové konírna a
další budovy. Po roce 1620 úpadek Pražského hradu; jeho
význam opět vzrostl až za Marie Terezie v 2. půl. 18. stol.,
kdy architekt N. Pacassi přestavěl hrad ve střídmém pozdně
barokním stylu zhruba do současné podoby. Od 17. stol. je v
areálu Pražského hradu tzv.. parazitní zástavba provizorních
přístřeší, jejímž pozůstatkem je dnešní Zlatá ulička. V 2.
půl. 19. stol. byla dostavba chrámu sv. Víta (byl slavnostně
otevřen v roce 1929). Po roce 1918 úpravy Pražského hradu na
sídlo prezidenta republiky (architekt J. Plečnik). Je to
dodnes národní kulturní památka.
